Historie obce Labská Stráň

Místo, kde v současné době leží obec Labská Stráň, patřilo ve 13. století k děčínskému panství. Vystřídali se zde různí majitelé, ale poslední majitel, který tyto pozemky převzal v roce 1934, byl říšský hrabě z Aldrigenu. První osadníci přišli však již ve 14. století. V roce 1643 byla založena první pozemková kniha Labské Stráně. V počátcích osídlení zde byli dřevaři, kteří se usadili v okolí rybníka. Jejich obydlí byla nejprve ze dřeva a rákosí. Později si budovali sruby z kulatiny a někdy používali mazaninu a cihly.

Prvého pojmenování se dostalo nové osadě v roce 1467 a to Zadní nová ves (Hintere  Neu Dorf). Počátkem 16 století, kdy Labská Stráň měla již devět osídlených domů, odpadl přívlastek zadní a zůstalo pojmenování Nová Ves (Neu Dorf). Tento název setrval až do  sedmnáctého století, kdy vzniklo nové pojmenování Nová Ves nad Labskou Strání. Teprve v roce 1720 se poprvé hovoří o Labské Stráni a název zůstal až do dnešní doby.

{joomplu:13} {joomplu:14} {joomplu:15}

Postupným osídlováním se změnil i způsob staveb, kdy se používá kámen a dřevo. V roce 1583 bylo v obci devět domů, v roce 1787 to bylo již 39 domů a 262 obyvatel. V závěru devatenáctého století zde již stálo 110 domů s 572 obyvateli. V roce 1765 bylo zavedeno první očíslování domů v obci.

V letech 1701 až 1711 byla budována vyhlídková terasa na Belvederu. Na ní pracovali trestanci a nevolníci hraběte Clary – Aldrigena. Tato terasa sloužila vrchnosti jako přírodní divadlo. Z šlechtického letohrádku Belveder vedla přímá kočárová cesta z Bynovce, zřetelně vyznačená pískovcovými kvádry, které sloužily vrchnosti k pohodlnějšímu usednutí na koně. Z těchto pískovcových kvádrů je postaven most v Litoměřicích. Kameny ze zdejšího lomu byly posílány na lodních na stavbu chrámu Svatého Víta a také do Drážďan na obrazárnu. Tyto kamenolomy se nacházejí nad Belvederem.

{joomplu:19} {joomplu:28}

V letech 1777 – 1778 pruský král Fridrich II. uložil Labské Stráni výpalné 1 000 zlatých , ale poněvadž obec neměla peníze, pronajala dvě třetiny obecního lesa hřenskému obchodníkovi se dřívím.  Ten výpalné za obec zaplatil a ještě na tom vydělal. V roce 1787 bylo obci přiděleno 15 jiter 1172 sáhů lesa k proměně na půdu zemědělskou. Hlavní obživou v té době bylo pěstování drobného hospodářského zvířectva.

V roce 1884 byla opět upravena stezka z Labské Stráně do Dolního Gruntu (Žlebu) a nazývala se mlýnská pěšina. Tato stezka byla hojně využívaná místními lidmi.

{joomplu:17} {joomplu:21}

První silnice z Labské Stráně vedla do Arnoltic a byla postavena v roce 1907. Náklady na vybudování silnice byly 18 342 Kč.

První autobusová linka Labská Stráň – Děčín, byla zřízena až v roce 1929 a autobus poprvé vyjel 16. prosince a jezdil jednou denně.

Severozápadním směrem od Labské Stráně, na samém vrcholu skalních masívů, strmě spadajících k Labi, můžete narazit na osamělé betonové pevnosti. V zarostlém lese působí pochmurně a tajuplně. Slepé oči jejich střílen stále střeží silnici a železniční trať. Jejich mohutné železobetonové stěny obrůstá mech. Jsou to němí svědkové temné minulosti naší země a dodnes vzbuzují respekt.

{joomplu:24} {joomplu:16} {joomplu:23}