Archiv pro měsíc: Březen 2010

Obec Růžová

OBEC RŮŽOVÁ

oficiální stránky obce: http://www.obec-ruzova.cz/

Obec Růžová leží 12 km od města Děčína, na hranici NP Českosaské Švýcarsko, v centrální části Růžovské vrchoviny. Růžová patří mezi největší a nejstarší obce v oblasti. První písemná zpráva pochází z roku 1352.

{joomplu:67}{joomplu:64}

Dominantou obce, která Vás při příjezdu upoutá je barokní kostel sv. Petra a Pavla. Kostel byl postaven na místě bývalého předhusitského kostela v letech 1710 – 1712 pod patronací majitele panství Františka Karla Clary Aldringena. Dne 1. srpna 1988 kostel zcela vyhořel. V letech 1996-2000 byla stavba kostela zrekonstruována a kostel mohl být znovu slavnostně vysvěcen dne 7. října 2000. Od tohoto okamžiku se v kostele konají pravidelné bohoslužby, koncerty a setkání občanů při slavnostních příležitostech.

{joomplu:69}

Další významnou stavbou je větrný mlýn z roku 1878, který stojí na vrchu Petřín, na okraji vsi a patří mezi technické památky. Dnes je mlýn provozován jako penzion.

Obec Růžová je ideálním výchozím bodem pro pěší turistiku, především k výstupu na nejvyšší vrchol oblasti – Růžovský vrch (619 m n. m.), který je od roku 1973 národní přírodní rezervací, rozkládá se na 92 ha. Růžák je čedičový kužel sopečného původu porostlý přirozenými smíšenými porosty a teplomilnou květenou. Cesta je značená žlutou turistickou značkou, trasa je dlouhá 4 km.

Součástí obce Růžová je osada Kamenická Stráň, zde se nachází jedna z nejzachovalejších památkově chráněných lidových zástaveb na Děčínsku. Z Kamenické Stráně dojdete k Dolskému mlýnu, známému z pohádky Pyšná princezna. Z Dolského mlýna se můžete vydat na Vysokou Lípu a prohlédnout si Loupežnický hrad Šaunštejn. Pokud se vydáte kolem romantického potůčku Jetřichovická Bělá do obce Jetřichovice prohlédněte si zde skalní útvary.

Z Růžové vede žlutá a zelená turistická stezka do soutěsek Tiché a Divoké, které projedete na lodičkách, nebo můžete pokračovat dále a navštívit Pravčickou bránu a sejít do Hřenska, odtud vede červená značka do Labské Stráně na vyhlídku Belveder – skalní vyhlídkovou terasu nad údolím Labe.

{joomplu:65} {joomplu:66}

Těsně nad obcí Růžová se zvedá do výše 402 m n. m. Pastevní vrch (Hutberg), odtud je jedinečný výhled na Děčínský Sněžník, Česko-Saské Švýcarsko, ale i na České Středohoří a Lužické hory.

Obec Růžová je členem svazku obcí Českého Švýcarska společně se sousedními Arnolticemi, Labskou Strání, Bynovcem, Janovem, Ludvíkovicemi a Kámenem.

 

 

Historie obce

V prvém desetiletí 13. století náleželo celé území k knížecímu zemskému území Děčínskému. V letech 1230 – 1234 byla rozhodčí komisí část tohoto území o rozloze 300 km2 vyňata a přidělena k hradu Ostrému u Františkova nad Ploučnicí, kde sídlil rod Markvarticů, který měl původní rodové sídlo v Ralsku u Mimoně. Člen rodu Markvarticů zastával funkci královského purkrabího na hradě Ostrém. Mezi poddané obce patřila i Růžová. Dne 8. srpna 1283 král Václav III přenechává území hradu Ostrého Johanu von Michelsberg, bratranci zemřelého purkrabího. V letech 1304 – 1327 novým majitelem území se stal Benedikt Michelsberg, který zakládal nové osady a obce.

V roce 1407 se stává  území majetkem rodu Berky z Dubé. V roce 1450 se stává majitelem Johann Vartenberg. Dne 15. dubna 1511 kupuje celé Vartenberské panství Mikuláš Trčka z Lípy a Lichtenbergu za 60 000 kop grošů. Dne 24 července 1515 celé území kupuje za 70 000 kop grošů Jan Salhausen z Wehlenu v Sasku. Dne 30. září 1522 rozděluje Hans Salhausen panství mezi své dva bratry Volfa a Fridricha. Volf je vyplacen penězi. Fridrichovi připadá obec Růžové s okolními obcemi. Vznikají nové tvrze v Benešově a Velké Bukovině a rozšiřovíní poplužních dvorů.

Dne 3. ledna 1545 musel Fridrich Salhausen zastavit svůj majetek bratřím Hansovi a Niklasovi, kterým dlužil 2600 kop grošů. Dne 21. dubna 1562 po smrti Fridricha Salhausena bylo panství rozděleno mezi jeho dva syny Fridricha a Hanse. Obec Růžová připadla Hansovi. V roce 1575 po Frichově smrti se násilně usadil na hradě Ostrý jeho bratr Jáchym s bratrancem Volfem. Po zdlouhavém jednání o dědictví se v roce 1583 stává majitelkou celého panství Fridrichova dcera Magdalena provdaná za Adolfa Hagena. Po smrti Adolfa se stává majitelem jeho syn Christoph Hagen, který 15. března 1590 umírá a celé panství dědí jeho teta Marie von Salhausen provdaná Starchedelová, ta 29 dubna 1594 umírá a veškerý majetek dědí Humbolt von Starchedel. V roce 1596 dědí majetek bratr Humbolte Antonius von Salhausen, pro finanční potíže celé území prodává v roce 1612 Johannu von Vartenbergovi, který sídlil na Kamenici. Dne 11 června 1614 kupuje celé panství,včetně Kamenice za 176 000 kop grošů svobodný pán Radslav z Vchynic a Tetova. Tento nový majitel se vyznačoval neústupnou tvrdostí k svým poddaným až došlo k selskému povstání v roce 1615, vzbouřenci proti vrchnosti se shromáždili na vrchu Hutbergu u Růžové. V roce 1619 Radslav z Vchynic umírá bez zanechání potomků, a tak panství získává jeho synovec Vilém Kinský – zapřisáhlý protestant.

Vilém Kinský byl 25. února 1634 zabražděn v Chebu společně s Albrechtem Valdštejnem a jeho veškerý majetek propadl královské komoře v praze. Dne 23. července 1635 část panství s Kamenicí obdržel synovec zavražděného Johann Oktavián Kinský. Část panství s Růžovou, Býnovcem, Benešovem byla darována za věrné služby polnímu maršálovi, generálu Říšskému kancléři Johannu Aldringenovi, který padl při válečném tažení 22. července 1635 u Landshutu. Panství připadlo jeho dědicům. Dne 13. srpna 1644 bylo provedeno rozsáhlé dělení celého panství. Panství Benešov s Růžovou, Býnovcem připadlo jeho třetí sestře Anně Aldringenové, která se provdala za Hieronyma von Clary. Vzniká rod Clary Aldringenů. V roce 1653 se panství dělí na 4 díly: Benešov, Býnovec, Růžová a Vysoká lípa.


Růžovský díl připadl Marii Elisabeth Clary Aldringenové. V roce 1683 za majitele Karla Clary Aldringena je Růžová připojena k Býnovci. Dalším majitelem byl Jan Jiří Markus Clary Aldringen – zemřel 4. dubna 1700. V roce 1702 se stává majitelem František Karel Clary Aldringen. V roce 1767 dědí panství František Václav Clary Aldringen, který byl 2. února 1767 povýšen do knížecího stavu. Po jeho smrti v roce 1788 dědí panství kníže Jan Clary Aldringen. Dne 3. ledna 1826 umírá a nástupcem se stává Carlos Clary Aldringen.

Dne 31 května 1831 panství  dědí kníže Edmund Moric Clary Aldringen, který v roce 1856 prodává Benešovský zámek s pozemky lékaři Karlu Lumbemu za 80 000 zlatých guldenů.

Kníže Edmund Moric Clary Aldringen byl velkým příznivcem rozvoje turistiky, zpřístupňuje Pravčickou bránu, soutěsky Kamenice. Nechal vybudovat první vyhlídkovou věž s restaurací na Růžáku. V roce 1894 dědí celé Býnovecké panství Carlos Clary Aldringen. V roce 1920 přechází majetek na knížete Sigrída. Býnovecké panství spravoval jeho syn Alfons Clary Aldringen. V letech 1920 – 1923 byl majetek postupně předáván státu.

Obec Růžová
Obec Růžová se skládá z obce Růžové a čtyř osad: 
1 ) Nová Ves / Neudorf / 46 domů vysvěcena 1768 
2 ) Nový Svět / Neue Welt / 3 domy – čp.286 větrný mlýn, čp.230 a čp.225. 
3 ) Růžák / Rosenberg / 1 dům – restaurace , která byla otevřena 4 května 1890 s vyhlídkovou věží 
4 ) Od roku 1947 připadla k Růžové Kamenická Stráň / Kamnitzleiten / 46 domů s osadou Dolský Mlýn – 3 domy 
Obec Růžová se dělila na dolní ves / Auf dem Hofe / s panským poplužním dvorem čp.101, a horní ves / Auf dem Fiebich / Na Fibichu. Obcí protéká potok zvaný Olšový / Erlenbach/ 
Obec se nachází v nadmořské výšce 280 – 350 m.

Hutberg – 419 m.n.m – na západní straně vrcholu stával větrný mlýn, který patřil k usedlosti čp.12. Mlýn v roce 1868 vyhořel. Na vrcholu byla postavena restaurace, která 6.2.1932 vyhořela. Po roce 1945 byla na vrcholu umístěna vojenská strážní jednotka s radarem. Členové jednotky byli ubytováni v objektu restaurace Hubertus. V roce 1948 vrchol opustily. Objekty byly devastovány a v roce 1959 demolovány.

Kovářuv vrch / Gutsims , Butterberg – 283 m.n.m. na severním svahu stávala ve druhé polovině 17 století šibenice. Býnovecká vrchnost měla i právo hrdelní. Rychtář bydlel v domku čp.163.Hrdelní právo bylo odejmuto počátkem 18. století. V roce 1862 byl vybudován na místě šibenice evangelický hřbitov. První náhrobní kámen se zachoval dodnes. Na vrcholu byl otevřen kamenolom.

Petrův vrch – 370 m.n.m. / Petřín , Petersberg, Sturmberg / – na vrcholu byl v roce 1878 postaven větrný mlýn, který byl doplněn dieselovým agregátem. Sloužil do roku 1946, pak bylo jeho zařízení zničeno. Na severozápadním svahu byl v roce 1906 vybudován nový obecní hřbitov. Celý prostor hřbitova byl oplocen zdí se hřbitovní kaplí. Ze hřbitova u kostela byly mnohé náhrobky přestěhovány na nový hřbitov. Od roku 1945 bylo na tomto hřbitově pohřbeno 6 občanů.

Růžovský vrch – 619 m.n.m – na vrcholu stávala kaple Panny Marie, která byla zničena roku1326 sesuvem. V roce 1808 byla na vrcholu postavena vojenská pozorovatelna. V květnu 1881 nechává majitel panství kníže Clary Aldringen zbudovat dřevěnou 14 metrů vysokou vyhlídkovou věž s dvoumetrovou kamennou podezdívkou. V roce 1882 byl vybudován kiosek. V roce 1891 byla věž zničena bleskem. V roce 1893 byla postavena nová věž 24 metrůvysoká, slavnostně byla otevřena 4. července 1893. V roce 1903 byla silným větrem věž zničena. Dne 22 května 1904 byla otevřena třetí výhlídková věž 18 metrů vysoká. Na vrcholu věže zavlála červeno žluto černá vlajka.

Z původního kiosku byla 4 května 1890 otevřena nově postavena restaurace s ubytovacími pokoji a hospodářská stavení. Od začátku první světové  války do roku 1925 byla restaurace s věží uzavřeny. Dne 26 srpna 1931 restaurace vyhořela. Věž byla v roce 1925 nově otevřena, v roce 1936 byla pro špatný stav uzavřena a v roce 1938 stržena. Na vrchol byla v roce 1889 zbudována nová přístupová cesta zvaná Bierweg, po které se dopravovaly potraviny a pivo. Po této cestě dopravoval pan Schubert s kočárem s dvěma bělouši za 50 kč na vrchol i turisty. V letech 1930 – 1933 byl vrchol zdolán Emilem Richterem a Karlem Hoffmanem na motocyklu značky Premier 500 ccm vyrobený v chebských strojírnách. 
Přes úbočí vrcholu vede řada hraničních patníků býnoveckého panství Clary Aldringenů a českokamenického panství Kinských. Na hraničním kameni č.31 u Střední cesty je několik letopočtů, nejstarší je 1697. Na úpatí v roce 1924 otevřen kamenolom s drtičem, který byl poháněn lokomobilou. Lom byl v provozu až do roku 1946.

Obyvatelstvo
V roce 1934 se uvádí 72 zemědělských rodin – 49 rodin nad 5 ha půdy, 23 rodin pod 5 ha půdy.

Doprava – v roce 1925 byla zavedena autobusová doprava z Děčína přes Růžovou, Janov do Hřenska.

Pošta – uvedena do provozu roku 1886 čp.270, sloužila až do roku 1946. Její doručovací obvod zahrnoval osadu Nový Svět, Hájenky, Kamenickou Stráň a Dolského mlýna. Poštovní zásilky byly doručovány koňským spřežením až do konce první světové války. Mimo zásilek bylo možné přepravovat i cestující. Poštovní vůz vyjížděl z Děčína v 11 hodin a končil ve Hřensku. Ze Hřenska vyjížděl ve 3,30 ráno a jezdil do Jetřichovic, odtud se vracel v 6,30 přes Janov, Růžovou zpět do Děčína. Jízdné bylo ze Hřenska do Růžové 60 haléřů, z Růžové. Posledním poštmistrem v Růžové byl pan Pištula.

Řemesla a živnosti: 10 hostinců, 6 prodejen potravin a zeleniny, 4 řezníci, Seidlovo pekařství čp.59, dva kováři, tři krejčí, tři truhláři, dva holiči, dva uhlíři, prodejna textilu a textilního zboží, prodejna obuvi Batˇa, obuvnictví,sedlářství, košíkářství,pokrývač,klempíř,cukrárna, cihelna, tři koželužny. Ruční výroba koštat, hrábí, 6 bednářství na výrobu sudů, splétání věnců ze slámy a chvojí, pletení svetrů a dámského prádla. V roce 1825 zavedl Gottfried Rossler z čp.89 výrobu bavlněných punčoch. Na Nové Vsi bývala bělírna prádla a příze. Po první světové válce se na některých hospodářství se pěstoval len, který se na podomácku zhotovených stavech zpracovával. Ve třicátých letech 20. století byla ve vsi postavena pila – katr, který byl v provozu do roku 1947. V Růžové stávaly již v 17 století dva poplužní panské dvory ( Mierhof ) s chovem dobytka a ovcí. 

Cihelna – Wilhelm Ettrich – zednický polír a cestář 
Florian Hegenbarth – pekař a krupař 
Johann Wagner – pekař a krupař 
Hermann Weigel – pekař a krupař 
Wenzel Richter – obchod s moukou 
Johann Jager – bednář 
Florian Muller – obchodník s vepřovým 
Ignaz Winter čp.214 – obchodník se lnem

Od roku 1837 měla obec svého lékaře. V roce 1871 byl lékařem Mudr.Wilhelm Bohm. Před první světovou válkou v Růžové nastoupil Mudr.Karl Blaschke, který ordinoval až do roku 1946.

Hostince
1/ Bur Edmundsklam – čp.121 řezník a hostinský Hubel, který nechal postavit v roce 1933 koupaliště na Novém světě. 
2/ Turnhale – čp. 23 řezník – restaurace – samostatný sál s tělocvičnou 
3/ Zum Rosenberg – čp.7 
4/ Zur Schenke – čp.125 – hostinský Kleinpeter 
5 / Pechens Gastatte – čp.75 
6 / Zur Post – čp. 28 
7 / Hubertus Baude – čp.49 
8 / Kircheis – čp.90 
9 / Fritschen Schenke čp.55 s kuželníkem 
10 / Restaurant Rosenberg – čp. 292

Fara -Růžová je uváděna roku 1352 jako farní ves patřící Českolipskému Děkanátu a platila 3 groše Papežského desátku. Od roku 1562 byla fara obsazena protestanskými pastory a po rekatolizaci se stala filiálkou farního úřadu v Arnolticích. Samostatnou farností se stala v roce 1786, od roku 1912 náležela k vikariatu v děčíně. K Růžové patřily: Mezná, Mezní Louka, Vysoká Lípa, Kamenická Stráň. Seznam kněží sloužících v Růžové se zachoval od roku 1545 do roku 1945. Posledním řím.katol farářem – 1914 – 1945 Andreas Bohm, Johann Lindner a Robert France.

Matrika narození a úmrtí je vedena od roku 1658 a matrika uzavřených sňatků od roku 1670.

Kostel Sv.Petra a Pavla -byl postaven na místě bývalého předhusitského kostela v letech 1711 – 1712 pod patronací majitele panství Františka Karla Clary Aldringena. V kostele bylo umístěno 10 velkých obrazů z roku 1711 z dílny Petra Brandla. Dne 1. srpna 1988 v odpoledních hodinách kostel zcela vyhořel. Od roku 1990 – 2000 proběhla kompletní rekonstrukce, včetně schodiště a zdí okolo kostela.

Zvonice – 16. století – byla opatřena zvonem, který byl umístěn od roku 1408 – 1791 v kostele v Praze.

Církevní  slavnosti
– patrocionální slavnosti 29. června 
– slavnost vysvěcení kostela druhou neděli po Sv. Michalovi 
– třikrát ročně poutní procesí na Hutberg

Církev Evangelická – patřila k nejstarším, v roce 1862 byl vybudován evangelický hřbitov. V roce 1864 byl postaven kostel v pseudorománském slohu,vysvěcen byl na Sv.Václava 28. září. V roce 1896 byla provedena přístavba pro evangelickou bohosloveckou školu. Vysvěcení nové části bylo 1 března 1896. Bohoslovecká škola skončila svojí činnost v roce 1937, kdy byl jejím ředitelem Karel Schindler. Od roku 1875 byla Růžová samostatnou evangelickou farní obcí. Patřilo pod ní 53 okolních obcí okresu Děčín.

V Růžové bylo vedeno 236 věřících. Po roce 1945 byl kostel využíván církví  československou, v 60. letech 20. stol. byl kostel využíván jako kino a k bydlení. Prvním evangelickým farářem byl Konrád  Beck, 1914 – 1945 Otto Giersch, Johann Lindner a Richard Sauberlich.

Škola – byla vysvěcena v roce 1833, v roce 1840 rozšířena. V roce 1896 byla stará budova zbořena a postavena nová čtyřtřídní, později rozšířena na pětitřídní. Prvním učitelem byl Anton Marks, posledním řídícím učitelem do roku 1945 byl učitel Piesche. Po roce 1945 byla škola samostatná, v 70 letech byla posílena o žáky z Janova a později byla i ona zrušena.V roce 1876 bylo ve škole 262 dětí – 137 chapců, 125 dívek učitel Franz Josef Kuhnel 3.třída, prof.učitel Johann Hauser 2.třída, učitel Franz Neumer 1. třída.

Škola byla zrušena v roce 1975, děti dojíždějí do Býnovce 1. – 4. třída, ostatní do Děčína. Předškolní děti dojíždějí do Mateřské školy v Janově.

Spolková  činnost do roku 1945
1/ dobrovolný požární sbor – založen 1878 
2/ pěvecký sbor Deutsche Liedertafel – založený v roce 1880 
3/ divadelní ochotnický spolek založený v roce 1881 s hrou ” Rytíř z Rosenbergu” 
4/ školní spolek z roku 1882 
5/ Německý tělovýchovný spolek z roku 1908 
6/ v Děčíně byl roku 1878 založen Horský turistický spolek, růžovská sekce měla 62 členů 
7/ spolek Gustav Adolf r. 1864 
8/ Hudební kapela 
9/ Církevní sbor 
10/ Zemědělské kasino – dělnická,tělovýchovná a sportovní jednota ATUS od roku 1920 
11/ Divadelní spolek r. 1922 
12/ Školní knihovna byla založena r. 1828

K veřejným a kulturním akcím patřila velikonoční jízda králů, vynášení smrtky, divadelní a hudební slavnosti.

Sport – ke sportování sloužilo velké fotbalové hříště , sportoviště pod školou, sportoviště u Pechova hostince a Hublovo koupaliště na Novém Světě , které bylo postaveno v roce 1932. Dne 15.8.1936 na Olympiadě v Berlíně se zúčastnilo 6 občanů z Růžové / Tamma Bruno, Windmuller Edwin, August Ritsche, Rauchtanghehrers Max, Bendel Anna, Dinnebier Edwin.

Spořitelna – Reifenbanka od roku 1897

Dělnický konsum Jednota / EINIGKEIT /

Elektrifikace – 1922 – 1923

Kroniky – do dnešních dní se zachovaly kroniky: 
– obecní 1900 – 1910 s dopisováním od roku 1384 
– kronika farního úřadu z let 1927 – 1944 zpětně dopisovaná od roku 1770 
– kronika obecní školy z let 1830 – 1940 
– kronika domů a rodopis kronikáře a faráře Josefa Hellera 1838 – 1839 
– kronika MNV 1945 – 1953 
– Herr Adolf Heimat Rosendorf 1993 
– Edwin Schubert Wir denken gerne an Rosendorf 1989

V roce 1960 byl k Růžové  připojen Janov 
1.7.1980 byla Růžová připojena k Arnolticím 
1990 se Růžová osamostatnila.

Použitá  literatura: Bernau, B. Čechy – Krušné hory a Poohří. Praha 1846
Bílek, J., Jangl, L., Urban, J. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov 1976